Červenec 2015

Im hungry for the feeling of hunger

23. července 2015 v 19:22 My dear diary
Myslím, že jsem si totálně rozházela metabolismus.
Myslím, že si vážně ubližuju.
Myslím, že to není dost.
Že to pořád nestačí.
Nehubnu.
Za měsíc snažení a celkem přísnéh režimu jsem zhubla 3 kila.
Směšný co?
Neodkážu se nažrat bez výčitek.
Když žeru, letí to z 90% do záchoda.
Dneska jsem zvracela krev.
Začínám se bát.
Nadruhou stranu.. pořád si řikám, že asi něco dělám špatně, když váha stagnuje.
Připadám si jako blázen.
A může za to moje máma.
Ať si každej říká co chce.
Miluju jí, ale zničila mi psychiku, aniž by o tom věděla.
..
Nemam co víc napsat.

Proč jsem to vzdala?

6. července 2015 v 17:07 My dear diary
Jaký to bylo krásný, když jsem se tu před půl rokem vztekala s 60 kg.
Tak už i já jsem pochopila, že joo efekt není jenom báchorka k zasrašení.
Za půl roku jsem přibrala 10 kg.
Střídavě jsem nejedla, jedna normálně a přežírala se.
A teď? Odohodlala jsem se stoupnout na váhu.
Aha takže takhle ne..
Od 1.7 se zase snažím.
Dnes v 17:00 jsem vypila poslední kafe s mlékem a snědla několik rajčat.
A chci zkusit, jak dlouho vydržím na čisté vodě.
Asi to nebude úplně easy, protože chodím do práce, de je to fyzicky celkem náročné, ale chci to zkusit.
Mam tohoplný zuby.
Nechápu, nechápu proč jsem to vzdala!
Bylo mi tak krásně!
Byla jsem sakra hubená!
Nosila jsem xs, nakoupila si tolik hadrů, do kterých se teď nevejdu.
Je mi na blití.
Nikdy v životě jsem nevážila tolik, co teď.
A jdu do toho znova.
Jsem blbá?? Asi.
Asi jsem psychicky narušená.
Asi určitě.
Dřív jsem nad tím jen přemýšelela, teď jsem si skoro jistá.
Jenže já už nevím..I když jsem jedla normálně, každý den jsem jenom myslela na to, jak jsem tlustá.
Nedokážu myslet na nic jiného.
Mam to v hlavě 24/7.
A proto do toho jdu znova.
Ať to stojí co to stojí