Listopad 2012

Nepřemýšlet nad minulostí

19. listopadu 2012 v 18:52 My dear diary
Miluju, miluju, miluju ho.
Hrozně moc.
A začínám věřit.
Nechci ho ztratit. Nikdy.
Nedokážu to popsat, co k němu cítím.
Ale všechno je báječný (ťuk ťuk ťuk)
Vážně si říkám, čím jsem si tohle štěstí zasloužila.. :)
Někdy se cítim tak šťastná, že závidím sama sobě :)
Aspoň co se tohohle vztahu týče.
Nevzdám se ho.
Nikdy :)

Running away

12. listopadu 2012 v 19:05 My dear diary
Tolik se těšim až dostuduju a vypadnu.
Nemam tohle místo ráda.
A nesnášim se za to.
Připadám si jak.. nějakej zrádce. Protože chci vypadnout od svojí mámy, která se o mě tolik let starala.
Když jsem pryč, nic mě netrápí. Ale jak příjdu domu, dopadne na mě ta nagativní energie, která tady je a nemužu to snést.
Těšim se až se odpoutám od svojí mámy. Vážně.
Až mě konečně nebudou muset trápit její deprese, alkoholismus.
Těšim se, až se nebudu muset bát přijít domu, aby na mě zase neřvala.
Těšim se na tohle všechno..
A že je tenhle článek hnusnej a sobeckej? tak jo, klidně řeknu, že sobec jsem.

Jako loutka..

5. listopadu 2012 v 21:32 My dear diary
Tak jo, možná milovat nestačí.
Možná je rozchod řešení.
Já vážně nevim co mam dělat..
Jeden den je všechno perfektní a já si říkám že mam takový štěstí, že zrovna já mam takhle skvělýho přítele.
Jenže potom se chytneme kvuli blbosti a já začnu přemejšlet.
A nad všim.
A pořádně.
Nebaví mě bejt loutka..
Bejt otrokem svejch citů
Ale přitom bych nemohla bejt be něj..

Nemůžu..

3. listopadu 2012 v 10:59 My dear diary
Upozornění .. Vaše komentáře o tom, jak se máme rozejít jsou zbytečný, já to neudělám a byla bych blbá, kdybych to udělala.. Odpůrci našeho vztahu to ani číst nemusí..

Já už prostě nemužu. Nejsem normální, poslední dobou, pokaždý, když se vidíme, brečim.
Brečim, protože nemůžu přestat přemýšlet. A mě už to nebaví, bejt zdeptaná svejma myšelnkama..
Chci si vztah s ní užívat, ale nedokážu to, jediný co dokážu, je pořád nad něčim přemejšlet a ničit se tim.
Nechci přemejšlet !!
Ničí mě to..

Nesnášim svojí matku

2. listopadu 2012 v 15:25 My dear diary
Chtěla bych mít normální rodinu.
Kde nemusim každej den poslouchat její nadávání, vidět na ní, jak jí seru..
Dívat se jak chlastá..
A pak mě ještě seřve, když mě mrzí, že jí nezajímaj moje studijní výsledky..