Březen 2012

Sny vs realita

31. března 2012 v 8:59 My dear diary
Jak má člověk zapomenout, když se mu o dotyčnym pořád zdá?
A ty sny jsou tak krásný.
A pořád si teď říkám, že ze mě bude bezcitná svině.
To aby mi už nikdonemohl ublížit.. A nejhorší je, že to sama sobě nevěřim.
Protože pořád věřim, že na mě někde čeká nějakej princ..
A nechci přestat věřit.
Je to na nic, tahle jednostranná zamilovanost.
Joo to kdybych jednou nešla na jednu pitomou akci, vubec bych to teď nemusela řešit...

A dneska ho možná uvidim
A vim, že bude něco zkoušet.. teda aspoň myslim
A mam volnej barák a vim, jak by to mohlo dopadnout

A všechno se teď ve mě pere
Chci s ním být, i kdyby jen ještě jeden večer..
Ale vim, že nesmim.. že bych neměla

:) dobrá nálada

30. března 2012 v 14:39 My dear diary
Po dloouhý době tu konečně máte nějaký optimistický článek.
Je mi skvěle.
Jeho se snažim neřešit.
Škola mi jde.
Pořád se směju.
Nemam co víc k tomu napsat..Ale život mi najednou připadá hrozně fajn

Chce to mít hrdost

27. března 2012 v 19:46 My dear diary
Dneska mi poprve od tý doby napsal a já z toho mam zas Vánoce.
Dělám si zas kdovíjaký naděje a vím, že kdyby mi napsal, že se mužeme vidět budu hodně váhat.
Nesmíš Es, nesmíš!
Musim si 100x vzpomenout jak už mi kvuli němu bylo..
Nesmim mu už ukázat, že mi na něm záleží

Protože jedna z cest, jak nemít zlomené srdce je předstírat, že žádný nemam :)
A to musim dělat
Musim to zvládnout

Hm

25. března 2012 v 21:06 My dear diary
Takže od tý doby, co jsem mu napsala, že budeme kámoši se ani neozval.
Jop, až tak mu na mě záleží.
Tak doufám, že až se zas někde potkáme a on to na mě bude zkoušet, nebudu tak blbá, abych zas udělala kravinu.
Sejde z očí, sejde z mysli.. tak snad.
Prostě se budu snažit na něj nemyslet.
Jako by šlo poručit myšlenkám.
..
A přitom si říkám, že ho vážně nemam ráda..
Že si to jen namlouvám.
Ale stejně pořád na něj myslim a říkám si, že to bylo správný.
Měli jsme být spolu.
Jen ne teď..

No, snad mi to časem bude jedno.

Teď se víc soustředim na kamarády a na jiný lidi.
A taky na školu.
A není to tak špatný :)
Ono to teď budu chvíli jen vzpomínat na něj.. ale vim, že když to vydržim, bude to stát za to..

Konec, doufám definitivní

22. března 2012 v 17:29 My dear diary
Tak si všeichni mužeme oddechnout- konec.
Po ranní hádce jsem mu napsala, že bude lepší, když budeme normální kamarádi.
Nevim, jestli mu docvaklo, co přesně tim myslim, ale asi jo.

Nechci nad tim přemýšlet a dostat se tak do nějaký depky..
Takže to prostě budu brát jako jednu ukončenou kapitolu a vzpomínat na ní jen v dobrym.
Koneckonců, tohle je to nejlepší řešení.
Nebudeme rozhádaný, nebudeme spolu, budeme kamarádi.

A jelikož se normálně nemáme kde vídat, nemusim se snad bát toho, že ho nepustim z hlavy.
Sejde z očí, sejde z mysli.

Nemam teď prostě čas se tím víc zabývat

Problem solved

20. března 2012 v 17:39 My dear diary
Celý jsem to vyřešila!

Tenhle článek bude možná znít hrozně sobecky a povýšeně, nebo co já vim..
Ale já vim, proč ho tolik chci.. ¨
Mohlo mi to bejt jasný hned..

Když má o mě někdo zájem, nikdy zájem mít nezačnu, nebo ho brzo ztratím.. Protože ho mám jistýho.
Radima jsem ale nikdy jistýho neměla, proto ho pořád tak chci.. nebo jsem ho chtěla.
Třeba ne, třeba kdyby chtěl mě, chtěla bych ho taky..t ěžko říct.

Každopádně..
Byla jsem až moc naivní, na to abych to viděla..
Ale nikdy mě nebude chtít.
Když to srovnám s bejvalým.. Jsou to takový ty detialy, který ale všechno ukazujou.
On kvuli mě dělal všechno, udělal si na mě čas, vykašlal se na jiný věci.
Radim má na prvním místě všechno.. až pak jsem já.

A to, že jsem přiznala, nebo aspoň dala najevo, že ho mam ráda mu jenom dělá dobře.
Proto se ěm drží..on si to užívá.

So I guess It's over.
No more trying..

Prostě nezájem.
A nechci a nebudu kvuli němu brečet!
Hezky mu ukážu svůj nezájem..
Protože já chci být tak, která vyhrává.
Nechci, aby věděl, že mě to kdy trápilo.
Nechci bejt za odkopnutou chudinku.
A nebudu!

Odi et amo?

17. března 2012 v 20:53 My dear diary
Netvrdím, že ho miluju..
Co je to láska? Co je to milovat?
Já myslím, že pro každého něco jiného.
Vlastně bych slovo milovat uplně zrušila..

Anyway.. O tomhle až jindy.

Pořád přemýšlím, jestli to má cenu.
Včera jsme spolu byli.. a já si tak říkala, co na něm vlastně vidím?
Často mě vytáčí svýma poznámkama.. a vlastně bych na něm našla spoustu chyb.
Pak si řikám, že to prostě skončim.

Jenže pak mě obejme.. nebo prostě udělá jinou maličkost a mě najednou začně být hrozně krásně a říkám si, že za tyhle chvilky to prostě stojí.

A proč s ním nebýt? Stačí, když to začnu brát trochu jinak..
Já vím, že to nejde. Nemužu si jen tak říct, od teď do toho nedávám city.
Ale mužu se pokusit.. Jinak se z toho zbláznim.

Prostě s ním budu nezávazně trávit čas.. A čekat, než se objeví někdo, kdo o mě bude doopravdy stát. Budu s ním šťastná pořád, ne jenom občas.. Někdo, kdo mě bude mít rád takovou, jaká jsem..

Třeba to za to stojí?

14. března 2012 v 23:30
Já vim..
Řeknete si, že nemam mozek.
Asi ne.

Al prostě..
Když Radima vidim.. kdžy mi napíše
Nejde ho nechtít
Nejde se na něj neusmát.. nechtít se ho dotknout
Mluvit s ním

Třeba prostě nemužeme bejt šŤastní, pokud nebudeme i nešťastní..

Mužeme si vybrat.. šťěstí i smůla..
A nebo obyčená nuda

Já to prostě nedokážu

A tak nemam o čem psát

14. března 2012 v 21:32 My dear diary
Protože si asi ne svým blogu nemužu stěžovat.. působim jako politováníhodná kurva.
Prej jako.

Nemam nějak co nepsat..
Nic mě nějak nebaví.

Abych nepsala jen o Radimoj mužu si postěžovat na vesnice!

Jsem ráda za to, že jsem vyrůstala na vesnici a měla si kde hrát.. Připadala jsem si, jako když mi to tu patří a využila jsem každé místo k nějaké hře.
Jo, dětství tu bylo fajn.
A ona je to tu fajn. Občas

Ale fakt mě vytáčí ty pomluvy a všechno všude okolo!
Tyhlety tamto a támhlety zas tohle..
¨A co jako?
Co je komu do toho.
K smrti nenávidim, když mě někdo kritizuje a komentuje.
Mě ty názory nazjímaj
A když to někomu řeknu, nedokážu prej slyšet pravdu.
Aha, hlavně když to říká někdo, kdo si ani do huby nevidí..
No nic

Brzdi holka

12. března 2012 v 20:10 My dear diary
Vždycky jsem byla ta slušná.
A nenapadlo by mě, že si pujdu ve 14 koupit těhotenskej test..
Opilá se někde rozsekám.
Že udělám celý rodině ostudu..
Že si v 16 pujdu zahanbeně do lékárny pro postinor.. I když to byla nehoda.
Ten šílenej pocit v tý lékárně..

A teď všude čtu jak to nemusí fungovat.
To by mi tak ještě chybělo.

Dělám jendu blbost za druhou.
Po víkendu mam ostudu už uplně všude.

A to kde jsem skončila ani nekomentuju.
Vubec nevim co dál.
Řekla jsem že žádnej plovičatej vztah nechci.
jenže ono to jde hodně pomalu k lepšímu.
Jenže fakt pomalu..
Asi si to budeme muset celý ujasnit.
Z očí do očí.
Už nemužu.. nechci aby to bylo tak jako předtim

blbá a ještě blbější

11. března 2012 v 16:25 My dear diary
Samozřejmě to včera dopadlo jak nechtělo.. Spala jsem u něj..
Opět jsem se před nim rozbulela.
Nevim proč to dělám..

Nějak mě to ale netrápí
Mam asi větš problém..
Sklouzla nám ochrana a já teď nevím co s tím.
Říkám si, že spousta párů se o to snaží let a nic.. že by to byla hodně velká smůla.
a přemýšlim nad postinorem.
Jenže neivm kolik stojí
Nevim kde na to vzít
A hlavně jsem si o tom něco četla a neivm, co by to se mnou udělalo.

Help......

jediný co chci je nechtít..

10. března 2012 v 11:08 My dear diary
Máte pravdu, pozitivní články mi teda vubec nejdou.:D
Pořád přemýšlim nad Radimem ( překvapivě)
Zdálo se mi o něm.. Že jsme byli zase spolu.
Ale já to tak už snad ani nechci.
Ta představa, že by stejně pořád myslel na svojí bejvalou.
Že by na mě neměl čas, urážel se..
Já bych s nim byla šťastná, ale jakmile bych s ním nebyla.. Jen bych se doma užírala, žárlila.

Řeknu vám, už nikdy nechci tenhle "polovztah" a čekat na to, jak to teda bde.
Je to pěkně vychcaný a já na to nikdy neměla přistupovat.
I když jsem věděla do čeho jdu.. mě to bylo jedno, chtěla jsem s ním být jakkoli.

Prostě chci aby mi na tom přestalo záležet.. Abych to mohla pustit z hlavy.
A nechci žádnej vztah!
Pokud to není z obou stran 100% stejný, nestojí to za to.

Možná si to celý jen namlouvám..
Já nevim.
Jen vim, že chci, ať už tohle skončí.

Keep calm

9. března 2012 v 20:46 My dear diary
Zítra ho uvidím.
Po víc než měsíci.
Trochu panika.
Nechci ho potkat.
Nechci se na něj celej večer dívat, jak se baví s jinejma a ne se mnou..
Nechci si kazit večer..

Potom mě napadá, jak by to mohlo dopadnout..
Nějaká ta pusa..
A pak si říkám. jetli jsem vážně tak blbá
1) vážně bych do toho šla znova?
2) stejně mě sotva pozdraví..

Jsem z toho trochu v háji.
Hlavně, když se snažim z apomenout, ale všechno mi ho připomíná
I pitomej jogurt.
To už je zoufaý

Mužu si stěžovat

7. března 2012 v 14:58 My dear diary
Potřebovala bych napsat, jak mě ..sere.
Všechno co se zase stalo a co jsem zjistila.
Ale jen bych si zase stěžovala.
A že prej mam jako napsat něco pozitivního.

Nic mě ale nenapadá, snad jen to počasí.
Díky němu mam dobrou náladu a nemyslim na to tolik.
Musim ten článek ukončit, jinak by to špatně dopadlo.

Tohle zamrzí

5. března 2012 v 6:17 My dear diary
Pořád na něj musim myslet..
A on si ani nevzpomene.
Copak mu na tom vážně nezáleželo?
A já ze sebe nechala dělat debila.
Takovou dobu
Takovou dobu jsem si od toho pořád něco slibovala.

..Já ho měla fakt ráda.
Víc než ho bude mít ráda jiná.
Jen ať si to uvědomí..

Nejhorší jsou ty vzpomínky.
Jedinečný
To, co už s nikým jiným nezažiju..
Protože takovej byl jenom on.


...................................... musim zapomenout

I need to forget

2. března 2012 v 23:06 My dear diary
Docela se mi dařilo tolik na něj nemyslet.
Ale nejde to.
Pořád se mi vybavuje to hezký co jsme spolu prožili.

Co je na tom nejsmutnější..
Jemu to je jedno. Pro něj jsem byla jenom náplast po rozchodu z holkou, kterou měl doopravdy rád.
Třeba tak, jako já jeho.
Ani bych mu nemohla přiznat jak moc mi chybí.
Byla bych směšná.

Proč jsem si to nechala takovou dobu líbit, když jsem stejně věděla, jak to skončí.
Ty vzpomínky jsou hezký ale moc bolej.

Potřebuju na to zapomenout.
..

A taková radapro všechny..
Nezčínejte si s nikym, kdo nemá vyřešenou minulost.................

Minulost

1. března 2012 v 22:51 My dear diary
Je vůbec možné zbavit se touhy vrátit se do minulosti?

Je asi pravda, že si všichni minulost hodně idealizujeme. Protože si vždycky vzpomeneme na to krásný a to negativní vypustíme. Teda aspoň hodně z nás.
Když tak vzpomínám na Radima. Proč mi vůbec chybí? Napadá mě všechno, proč jsem ho měla ráda.
Ale nevzpomenu si na to špatný. (eh.. Radim je blbej příklad, pitomý vzpomínky !:/ )
.. Každopádně by mě zajímao, jestli je vubec možný si minulost někdy uplně vyřešit.
Před 2 rokama jsem se rozešla se svým prvním klukem.
Je na něm znát, že to doteď uplně nepřekonal a vim, že na mě vzpomíná. A já na něj začínám asi zase taky..
Tolikrát jsem si řekla, že je to za mnou, že je mi to uplně jedno. Ale asi nikdy uplně nebude..
To přece není fér, aby nám tohle život dělal.
Já chci žít přítomností a dívá se do budoucnosti..Ne se pořád ohlížet a pitvat se v minulosti.. Nějaký co by bylo, kdyby..